Černovice (okres Pelhřimov)
| Černovice | |
|---|---|
 Náměstí v Černovicích s kostelem Povýšení svatého Kříže | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kamenice nad Lipou |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°22′22″ s. š., 14°57′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 769 (2023)[1] |
| Rozloha | 36,52 km²[2] |
| Nadmořská výška | 594 m n. m. |
| PSČ | 394 70, 394 94 |
| Počet domů | 813 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mariánské náměstí 718 Černovice 394 94 Černovice posta@mestocernovice.cz |
| Starosta | Bc. Jan Brožek |
| Oficiální web: www | |
  Černovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547760 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černovice (německy Tschernowitz) jsou město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Katastrální území stejnojmenné části se jmenuje Černovice u Tábora (toto jméno také nese místní železniční stanice). Leží na pomezí současného kraje Vysočina a kraje Jihočeského. Sousedními obcemi sídla jsou Těmice, Vlčeves, Lidmaň, Křeč, Mnich, Obrataň, Bohdalín a Hojovice.
Historie
Městečko bylo založeno na důležité křižovatce cest pravděpodobně v 1. polovině 14. století. Patřilo k hradu Choustníku a bylo součástí rožmberského panství. Za husitských válek bylo několikrát zpustošeno. Roku 1597 koupila Černovice Magdalena Malovcova z Lisova a připojila je ke Kamenici nad Lipou. Samostatné černovické panství pak vytvořil roku 1641 Martin Jindřich Paradis z Eschaide.
Z dalších majitelů byli pro město významní Kinští ze Vchynic, Šternberkové (kteří Černovice dočasně připojili k panství Žirovnice) a Schönburgové. Během své existence byly Černovice mnohokrát postiženy požáry – jen v období 1611–1857 shořelo při velkých požárech nejméně 350 domů.[4][5]
Poprvé zmiňovány jako město jsou Černovice již roku 1586.[5] Oficiální status města získaly v roce 1991.[6]
V letech 2006–2010 zde působil jako starosta Ladislav Novotný, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Brožek.[4]
Části města
- Černovice
- Benešov
- Dobešov
- Panské Mlýny
- Rytov
- Střítež
- Svatava
- Vackov
- Vlkosovice
Školství
- Základní škola a Mateřská škola Černovice
- Základní škola speciální a Praktická škola Černovice
- Odborné učiliště a Praktická škola, Černovice
- Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola a školní jídelna, Černovice
Doprava
Černovicemi vede úzkorozchodná železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.
Pamětihodnosti
- Zámek Černovice
- Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
- Kostel Povýšení svatého Kříže se zvonicí
- Mariánský sloup u kostela
- Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava u kostela
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov ze 17. století s asi 300 náhrobky
Mariánské náměstí
Centrem města je Mariánské náměstí, kde uprostřed stojí kostel, zvonice, stará radnice (později kino) a sloup se sochou Madony, podle níž dostalo náměstí jméno. Na náměstí se konávaly významné jarmarky a dobytčí trhy. Z domů na náměstí stojí dále za zmínku fara a bývalá měšťanská škola, zachovala se zde také kamenná vážní budka z roku 1924. Náměstí prošlo v letech 2019–20 rozsáhlou rekonstrukcí, na jejímž konci byl mariánský sloup umístěn v nové kašně uprostřed náměstí.
Do dlažby náměstí byl umístěn model Sluneční soustavy, jednotlivé plakety se symboly planet jsou umístěny v poměrné vzdálenosti od Slunce. Na náměstí se tak nachází pouze vnitřní planety po Mars, včetně plakety pro planetku (6802) Černovice, další planety jsou umístěny v okolí města.
V blízkosti náměstí bývala malá židovská čtvrť se synagogou. V dolní části města stojí klasicistní zámek, dnes Diagnostický ústav.
Osobnosti
- Vojtěch Bělohrobský (1839–1869), spisovatel
- Marta Kottová (1929–2017), aktivistka
- Miloš Tichý (* 1966), astronom
- Ferdinand Vodička (1895–1953), hudebník
- Rudolf Schönbach (1906–1955) podnikatel
- Jiří Turek (1942), spisovatel
- Marie Schäferová-Holešovská (1891-1975), spisovatelka
- Jan Černovický (1569–1633), přezdívaný Czernovicius Sequenides, básník, měšťan a radní Starého města Pražského.
Zajímavosti
Astronom Miloš Tichý, který zde vyrůstal, pojmenoval jménem města planetku (6802) Černovice, kterou objevil 24. října 1995.
Na nově zrekonstruovaném Mariánském náměstí se bude nacházet model Sluneční soustavy v měřítku 1:2784000000. Přímo na ose náměstí je Slunce, vnitřní planety a mírně mimo osu právě planetka Černovice. Dále od centra se na ose nachází Jupiter. Na území obce je ještě Saturn u školy a Uran u Dobešova.
V obci se nachází kavárna Budík s velkou sbírkou budíků.
Galerie
-
Mariánské náměstí -
Zvonice u kostela Povýšení svatého Kříže -
Socha svatého Jana Nepomuckého -
Náhrobky na židovském hřbitově -
Místní rodák Jan Černovický
_02b.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Město Černovice. www.mestocernovice.cz [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-29.
- ↑ a b Vysočina - Černovice. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Černovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Černovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
